19. 3. 2013

Sama doma...


..ale ne tak docela, kamarádky na mě nezapomněly a přišly se kouknout, jak se hojím :o)

No a že zrovna nemusím denně uklízet stůl v kuchyni a můžu mít neustále všechno pěkně po ruce a pod kontrolou, chytla jsem se přípravy na jarní zdobení gaučů :o)...proč nemusím uklízet stůl v kuchyni? Protože dcera je za oceánem, syn ve škole, pantáta v Alpách a kočkovi a mě to neva :o)





 Lněnou látku s kytičkami růží jsem se rozhodla použít na povlaky polštářků na gauče. Že je vzor docela široko od sebe, zbytečně jsem do toho nestříhala a zkusila vypíchnout některé kytičky prošitím s vypodložením tenkým vatelínem. Zatím se mi to jeví jako good idea...Uvidíme.




 Pro některé povědomá úchylka - vidím kus pěkné hadérky za příjemný peníz = hážu do nákupního koše... 
Neva, že jsou to třeba je 30cm pruhy  - JEDNOU se TO bude na NĚCO hodit... :o)



 Mé milé kamarádky ze mně chtějí mermomocí udělat vegetariána, ba přímo "pomeranciána"! 
Kdo to bude jíst?? :o)))
 Ale poslem jara mě Dáša potěšila moc...♥


  Můj kuchyňský, 2,5m dlouhý pracovní prostor... A za zády (když umyji nádobí) malá žehlicí plocha...
Já jsem tak ráda alespoň někdy SAMA DOMA.... Vy taky?


3 komentáře:

  1. Leni, také jsem ráda občas sama doma, to je klid :-) A koukám stůl bych také potřebovala tak velký, jenže na něj mám místo jen necelého 1,5 metru... musím to nějak vykoumat :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, já to mám taky tak, ale vím, že je to jenom proto, že je kolem ně pořád hodně dětí a lidí, kdyby to tak nebylo, asi bych samotu nenáviděla ..... a ty pomeranče všechny sněz !!!! Chřipka pořád útočí, chi, chi .... pa, pa Marki

    OdpovědětVymazat
  3. Leni, hned bych to brala - být aspoň jeden den sama samotinká doma :) Tak někdy příště. A látky? Klidně i menší kousek, když je pěkný, ne? :) Opatruj se! J.

    OdpovědětVymazat