27. 11. 2011

Doba předvánoční....

Ani se mi nechtělo dnes věřit tomu, že začíná období vánočního těšení, období adventu...Dnešní sluncem zalitý den na mě i přes poměrně špinavá okna od rána volal "Pojď ven!! Ještě všechno neusnulo, ještě kvetou vřesy, ještě je tráva zelená..." A tak jsem šla. Zalila jsem před nedávnem zasazenou hrušku, tu a tam přistřihla stromek, či keř, který v listí vypadá dokonale, prohlédla nalité pupeny azalek a pěnišníků, přikryla petrželový kopeček a nastříhala pár větviček jehličnanů na adventní zdobení...Advent jsem zaspala. Nevím, jak se to mohlo stát!...No nevadí, dnes si zapálíme svíčku zástupnou, ale už také vánočně zdobenou....

                                     













26. 11. 2011

Přátelé, kamarádi....

Takto se oslovujeme již nějaký čas na zvadlech téměř každý měsíc poté, co nám odrostly děti, práce či podnikání už tak nějak běží samo a najednou jsme po létech zjistili, že si chybíme...Spojují nás dlouhé cesty naší zemí, výstupy na krásné vrcholy našich hor a také naše písničky. Někteří prošli kus svého života cestou mnohdy i víc, než trnitou, jiným se zas dařilo... Někteří spojili své životy se závazkem, kdy k sobě prstýnkem připoutali svého vyvoleného partnera, jiní zůstali volní, jak nikdy nespoutaný vítr ve vlasech... Mnohým byla naše zemička malá a vydali se poznávat jiné kraje, mravy a lidičky, ba i země už nebyla dost a vydali se po mořích...
A protože máme na co vzpomínat, máme si co říci a hlavně se opravdu rádi vidíme, pořádáme svá setkání opravdu s radostí a nadšením... A jsme...kamarádi...








15. 11. 2011

Vánoční koule...

Jednou, kdysi dávno, jsem koukala na šuplík plný ohraných tenisáků a tak nějak mi bylo líto je vyhodit. (To asi i manželovi, když mi je natahal dom, že?...) Přemýšlela jsem, jestli s nimi nemám zajít do útulku - pejskům na hraní, jenže než já se vždycky někam vyberu....A jednou jsem  tady u nás v krásném obchodě plném dekorací viděla podobné koule různě zdobené různým olepením a v různých barvách...A taky ty ceny...A pak mi to začalo šrotovat v mozkovně! (Kvůli blbinám mi to šrotovalo vždycky - kvůli učení jen sem tam...:o)) No a že jsem měla po ruce nějaký ten latex a tavnou pistoli, posléze přikoupila i barvu ve spreji, tak už před rokem vznikly prototypy a letos jsem ještě přidělala. Slupky z pistácií mi donesl synáček, protože má maminku tak rád a vzpomněl si na mě na jedné "pařbě", když nějaký čas před tím jsem se o pistáciích zmínila :o))




13. 11. 2011

Pracholapky....


Nebo taky srdce z lásky, srdce pro radost, srdce jen tak, když nemám co jiného na práci... Krásný symbol, do kterého se vejde vše, pro co nemůžeme nalézt ta správná slova, i když se snažíme sebevíc....











12. 11. 2011

Když zavoní levandule....

Jednou za čas mě to popadne a svolávám k sobě na návštěvu kamarádky. A že si je chci užít pěkně po troškách, tak si je i po troškách "servíruju" :o) A že se letos krásně urodila levandule a já si ji nasušila, tak jsem pro každou návštěvu připravila maličkou "odměnu" za to, že byly tak hodné a přišly...Včera už dva kousky odešly s novými majitelkami....
A bylo to krásné, poetické odpoledne až do půlnoci......:o)




5. 11. 2011

Polštářky...

Polštáře, polštářky....Jsou s námi od narození až po samotný konec...Mazlíme se s nimi, díváme se na televizi :o), válčíme jimi, sedíme na nich, vstřebávají naše slzy....Prostě jsou všude! A taky jich není nikdy dost...
Asi je začnu množit...:o)








4. 11. 2011

Poliček není nikdy dost....

Bylo mi jich líto...Nejdřív té malé - kořenkové...Má toho už hodně za sebou a že jí chybí dva šuplíčky se dá tudíž celkem snadno pochopit. Zachránila jsem ji z chlíva...
Té větší mi také bylo líto. Také toho hodně zažila. Když jsem plánovala svou současnou kuchyni, okamžitě jsem věděla, že ji NUTNĚ potřebuji! Zachránila jsem ji z chlíva...
Mám je ráda...Jsou to moje poklady.